0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

Ostravsko

Prusko-rakouská válka o uhlí

Prusko-rakouská válka o uhlí

Když byl roku 1763 ohlášen vrchnosti nález kvalitního černého uhlí ve slezské části Ostravy, začala se v dějinách města psát nová kapitola. Během století se změnilo v pulzující metropoli, investiční možnosti sem lákaly podnikavce typu Salomona Rotschilda a denní rytmus začaly určovat začátky a konce šicht na dolech, v železárnách a ocelárnách.

„Pokládám za svou povinnost oznámit Vaší Excelenci a veleslavnému c. k. úřadu, že jistý bývalý mlynář z Klímkovic, jménem Jan Augustin, sdělil, že ví o mnohých na povrch vycházejících rudných žilách a kamenném uhlí, a kdyby prý byl s ním někdo vyslán, že by taková místa velmi ochotně ukázal."

(Zpráva šichtmistra Jana Antonína Alise o nálezu černého uhlí v roce 1763)

V 19. století však Ostravsko formovala ještě jedna síla – napjatý vztah mezi Rakouskem a Pruskem, jehož hranice tudy procházela. Vzájemná nevraživost obou mocností se projevovala i v důlním podnikání a podněcovala zběsilý technologický vývoj, vedený snahou porazit konkurenci. Rozdíly v technickém zařízení „prajzských" a „císařských" dolů můžete nejlépe porovnat při návštěvě dvou nejzajímavějších ostravských hornických památek – pruského dolu Anselm, jenž je součástí Landek parku, a rakouského dolu Michal na opačném břehu řeky Odry. Na obou se nicméně přiblížíte tomu, jak vypadala havířská šichta a jaká nebezpečí práce v podzemí přinášela.

spustit video
Lovci zážitků

Důl Anselm, nejstarší štolový uhelný důl na Ostravsku, se pyšní nejvyšší těžební věží v celé České republice. A protože zásadním tématem zdejšího kraje je stále hranice mezi Rakouskem-Uherskem a Pruskem – tedy spor Prajzáci versus Císařáci –, prozradíme, že zde jsme na pruské straně, zdejší těžební věž je tedy pruského typu. Rozlehlý průmyslový areál v současnosti usiluje o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO. | © Yan Plíhal, AnFas

Důl Anselm, nejstarší štolový uhelný důl na Ostravsku, se pyšní nejvyšší těžební věží v celé České republice. A protože zásadním tématem zdejšího kraje je stále hranice mezi Rakouskem-Uherskem a Pruskem – tedy spor Prajzáci versus Císařáci –, prozradíme, že zde jsme na pruské straně, zdejší těžební věž je tedy pruského typu. Rozlehlý průmyslový areál v současnosti usiluje o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO. | © Yan Plíhal, AnFas

Tradiční řetízková šatna je zajímavým místem, kde máte pocit, že se zastavil čas. | © Yan Plíhal, AnFas

Tradiční řetízková šatna je zajímavým místem, kde máte pocit, že se zastavil čas. | © Yan Plíhal, AnFas

Za věrohodného randálu důlního výtahu sfáráte do hloubky 15 metrů a ve štolách uvidíte mimo jiné ukázku fungování některých důlních strojů. | z archivu seriálu Lovci zážitků

Za věrohodného randálu důlního výtahu sfáráte do hloubky 15 metrů a ve štolách uvidíte mimo jiné ukázku fungování některých důlních strojů. | z archivu seriálu Lovci zážitků

Čtvrt kilometru dlouhé podzemní chodby odhalují návštěvníkům tajemství autentického hornického pracoviště. | © Tomáš Třeštík

Čtvrt kilometru dlouhé podzemní chodby odhalují návštěvníkům tajemství autentického hornického pracoviště. | © Tomáš Třeštík

Průvodci v dole jsou vesměs vysloužilí havíři, kteří pod zemí strávili i čtvrt století a svůj výklad většinou obohatí o peprnou historku z praxe. | z archivu seriálu Lovci zážitků

Průvodci v dole jsou vesměs vysloužilí havíři, kteří pod zemí strávili i čtvrt století a svůj výklad většinou obohatí o peprnou historku z praxe. | z archivu seriálu Lovci zážitků

Důl Michal patřil Rakousku, což bylo na první pohled patrné podle jiného typu těžní věže. Prohlídkový okruh vás zavede do známkovny, cechovny, lampovny, sprch i řetízkových šaten. Díky minimu stavebních úprav se důl dochoval v původní podobě z roku 1915. Zařízení působí dojmem, jako by odtud horníci odešli teprve včera. | © Dreamstime

Důl Michal patřil Rakousku, což bylo na první pohled patrné podle jiného typu těžní věže. Prohlídkový okruh vás zavede do známkovny, cechovny, lampovny, sprch i řetízkových šaten. Díky minimu stavebních úprav se důl dochoval v původní podobě z roku 1915. Zařízení působí dojmem, jako by odtud horníci odešli teprve včera. | © Dreamstime

Chcete slyšet
bonusový příběh?

„Tátův táta byl horník, táta byl horník, no a já jsem v tom pokračoval,“ říká bývalý hornický předák pan Horst Breitkopf zcela samozřejmě. Poslechněte si jeho vzpomínky na slasti i strasti každodenního života horníků.

Stáhněte si aplikaci Česko země příběhů

Google Play App Store

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím