0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

Brno a okolí

Rajhrad, město dvou klášterů

Rajhrad, město dvou klášterů

Pro armády drancující české kraje při nespočetných válkách patřívaly kláštery k oblíbeným cílům, kde nabrat kořist, a benediktinský Rajhrad na Židlochovicku nebyl výjimka. Zejména na začátku své existence zažil málo klidu, a přece se tu navzdory katastrofám dochovaly dávné rukopisy, základ slavné rajhradské knihovny.

Jako by se všechny zdejší tragédie soustředily do 13. století. Řádila tu mongolská vojska, Uhři s pověstně krutými Kumány, vojska Rudolfa Habsburského, ve zdech kláštera, na čas mnichy opuštěného, se usadili lapkové, kterých tu trestná výprava Václava II. pochytala na čtyři sta. Teprve pak se klášter konečně mohl soustředit na činnosti, kterým byl zasvěcen.

Benediktini sem přišli v 11. století se svým heslem „Ora et labora“ – „Modli se a pracuj“. „Pracuj" pro ně přitom neznamená jenom lopocení v lesích a při řemeslech, ale také knihařské práce a opisování bohoslužebných knih. Tak se záhy po založení kláštera začala rodit i jeho rozsáhlá knihovna, která jako zázrakem alespoň částečně přežila nepříznivé doby. Dnes knihovna čítá na 65 tisíc svazků a nejstarší rukopisy pocházejí z konce 9. století. Klášter tolik zasvěcený knihám se logicky v roce 2005 stal domovem expozice Památníku národního písemnictví na Moravě. Spolu s ní byla poprvé veřejnosti zpřístupněna také klášterní knihovna.

Dávnou románskou a gotickou tvář knihovny i kláštera překryla v 18. století velkorysá přestavba podle plánů architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. A kromě nádherné výzdoby je tu ještě jeden důvod, proč benediktinský klášter navštívit. Pokud se hodláte vydat na Svatojakubskou cestou do španělského Santiaga de Compostela, v Rajhradu se můžete připojit k jedné z větví – razítko do poutnického průkazu dostanete právě v klášteře. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

Dávnou románskou a gotickou tvář knihovny i kláštera překryla v 18. století velkorysá přestavba podle plánů architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. A kromě nádherné výzdoby je tu ještě jeden důvod, proč benediktinský klášter navštívit. Pokud se hodláte vydat na Svatojakubskou cestou do španělského Santiaga de Compostela, v Rajhradu se můžete připojit k jedné z větví – razítko do poutnického průkazu dostanete právě v klášteře. | © Libor Sváček, archiv CzechTourism

Benediktini ovšem nejsou v Rajhradu jediným řádem. Od roku 1924 tu rostl klášter Kongregace Sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova, založené v Brně a v roce 1915 schválené papežem. Těšitelky, soustředěné na pomoc nejchudším, starým a nemocným, tu žily a pracovaly do 50. let, kdy je, stejně jako benediktiny, postihla komunistická perzekuce. Do svého mateřince, tedy klášterního domu, dlouho obsazeného armádou, se vrátily v roce 1993 a tehdy tu také obnovily svoje původní poslání. Mimo jiné v klášterní zahradě přetvořily budovy po vojácích na Dům léčby bolesti s hospicem. Jednoduchý areál Těšitelek zdobí novoklasicistní kostel Božského Srdce Ježíšova z konce 20. let, v němž stojí za pozornost i kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie z let 2000–2001.

Do třetice se může Rajhrad pochlubit jednou velice světskou zajímavostí: na zkušební trati Brno – Rajhrad měl 11. listopadu 1838 úspěšnou premiéru první pravidelný vlak v Českých zemích. Poněkud hůře dopadlo slavnostní otevření celé tratě mezi Brnem a Vídní v létě 1839. Jižně odtud ve Vranovcích došlo totiž k nehodě, která se do dějin zapsala jako první srážka vlaků ve střední Evropě.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím