0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

z archivu města Olomouc

Střední Morava

Křehká krása nejpůvabnějších českých jeskyní

Křehká krása nejpůvabnějších českých jeskyní

Když v úterý 12. dubna 1938 vylezl revírník Vilém Švec a jeho pomocníci z jeskyně Svěcená díra, umdlévali vyčerpáním. Měli za sebou hodiny náročného lezení v dosud neznámých podzemních prostorách a hnáni zvědavostí překonávali své fyzické možnosti. Nebýt toho, že jim docházela baterka, byli by i přes únavu pokračovali dál. Takhle na povrchu sotva popadali dech – a velitel Švec upadl do horeček. Okouzlující krása Javoříčských krasových jeskyní tak na své objevení musela ještě počkat – i když šlo o pouhé dva dny.

Hned ve čtvrtek prolézali zarputilí muži podzemním labyrintem znova a za necelé dvě a půl hodiny se jim otevřel pohled, který nikdo z nich nečekal. V obrovském dómu se u stropu ježily tisíce drobných krápníků, mezi nimi vykukovaly girlandy stalaktitů a odspodu se vypínaly krásně zdobené, mohutné stalagmity. Právě ty daly později tomuto prostoru jméno – Dóm Gigantů.

Impozantnímu Dómu Gigantů dominují přes čtyři metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, takzvaný Niagarský vodopád. Krásný pohled na celý prostor je z visutého schodiště, které pokračuje dál vyhlídkovou trasou k Pohádkovým jeskyním. Javoříčské jeskyně jsou nefalšovanou encyklopedií krápníkových tvarů a forem. Tisíce jemných brček, nespočet tvarů hůlkových a mrkvových stalaktitů střídají stalaktity excentrické, unikátní jsou také krápníkové záclony či sférolitické krápníky. | z archivu města Olomouc

Impozantnímu Dómu Gigantů dominují přes čtyři metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, takzvaný Niagarský vodopád. Krásný pohled na celý prostor je z visutého schodiště, které pokračuje dál vyhlídkovou trasou k Pohádkovým jeskyním. Javoříčské jeskyně jsou nefalšovanou encyklopedií krápníkových tvarů a forem. Tisíce jemných brček, nespočet tvarů hůlkových a mrkvových stalaktitů střídají stalaktity excentrické, unikátní jsou také krápníkové záclony či sférolitické krápníky. | z archivu města Olomouc

Zpráva o objevu nezměrné krásy Javoříčských jeskyní se rychle šířila a Švec začal pracovat na tom, aby se do nich co nejrychleji dostali i turisté. Několikaměsíční úsilí, při němž se potýkal s nepohodlím, nedostatkem lan, obrovskou námahou i nevolí lesní správy v Bouzově, která průzkum původně nechtěla financovat, se chýlilo ke konci. A je jen smutnou ukázkou lidské povahy, že malicherný spor o prvenství objevu skončil o pár měsíců později u soudu v Litovli.

Návštěvu jeskyní, jejichž symbolem se staly křehké, nařasené krasové záclony, můžete skloubit s pohodlnou procházkou po okruhu naučné stezky Špraněk. Dozvíte se na ní například další zajímavosti týkající se stejnojmenného potoka, jemuž jeskynní komplex vděčí za svůj vznik. Máte-li čas, vydejte se odbočkou vzpomenout na tragický osud vesnice Javoříčko, kterou na samém konci války 5. května 1945 srovnali se zemí nacisté jako odplatu za to, že jeho obyvatelé podporovali partyzánské jednotky v okolí.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím