0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Moravský kras

Kde se vzaly ve Křtinách malované lebky?

Kde se vzaly ve Křtinách malované lebky?

Malebnému městečku Křtiny, usazenému mezi kopci Moravského krasu, se zcela oprávněně přezdívá perla Moravy. Podle legendy prý právě tady na úsvitu českých dějin křtili věrozvěsti Cyril s Metodějem první křesťany. Alespoň se tak vysvětluje starobylý název zdejší oblasti – Vallis baptismi, tedy Údolí křtu. Ve 13. století se tu místním sedlákům údajně zjevila Panna Marie, což ze Křtin postupem času učinilo oblíbený cíl mariánských poutí. A právě kvůli nim rozhodl na počátku 18. století opat zábrdovických premonstrátů o stavbě nového kostela.

Při výběru architekta měli premonstráti mimořádně šťastnou ruku a Jan Blažej Santini nenechal nikoho na pochybách, že patří mezi největší génie své doby. Mistr skrytých poselství vetkl do monumentálního barokního chrámu tolik symbolických odkazů, že z toho jde dnešním historikům umění hlava kolem, a ani ti nejlepší z nich nejsou schopni jejich význam spolehlivě rozluštit. Největší záhada křtinského chrámu ovšem měla být objevena až o staletí později.

Křtiny, ukryté na horním okraji krasového Josefovského údolí, asi 15 km severovýchodně od Brna, jsou nádherným turistickým i poutním cílem a zároveň ideálním výchozím bodem k objevování Moravského krasu. | © Eva Kořínková

Křtiny, ukryté na horním okraji krasového Josefovského údolí, asi 15 km severovýchodně od Brna, jsou nádherným turistickým i poutním cílem a zároveň ideálním výchozím bodem k objevování Moravského krasu. | © Eva Kořínková

Neobvykle bohatou historii městečka doplňuje prastará mariánská poutní tradice. Zázračná gotická soška Panny Marie Křtinské již od středověku lákala do Křtin zástupy věřících a stoupající zájem poutníků přiměl zábrdovické premonstráty v roce 1718 ke kompletní přestavbě areálu podle návrhu nejvýznamnějšího českého barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. Monumentální chrám nebyl z finančních důvodů nikdy kompletně dokončen, přesto je velkolepým stavebním dílem. | © Eva Kořínková

Neobvykle bohatou historii městečka doplňuje prastará mariánská poutní tradice. Zázračná gotická soška Panny Marie Křtinské již od středověku lákala do Křtin zástupy věřících a stoupající zájem poutníků přiměl zábrdovické premonstráty v roce 1718 ke kompletní přestavbě areálu podle návrhu nejvýznamnějšího českého barokního architekta Jana Blažeje Santiniho. Monumentální chrám nebyl z finančních důvodů nikdy kompletně dokončen, přesto je velkolepým stavebním dílem. | © Eva Kořínková

Když v roce 1991 prováděli archeologové průzkum kostnice pod kostelem, narazili na zazděnou kobku. Nikdo z mužů odkrývajících zbytky suti tehdy nemohl tušit, jakou senzaci nález vzbudí. Spolu s ostatky stovek lidí tu totiž spočívalo i dvanáct podivných lebek. Kolem hlavy měly uhlem nakreslené vavřínové věnce a na čele naznačené velké písmeno T. Záhada byla na světě. S ničím podobným se zatím žádný z českých expertů nesetkal – a spolehlivé vysvětlení podivné posmrtné výzdoby nemáme dodnes.

Nejrůznější teorie na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle jedněch jde o lebky českých pánů sťatých katem Mydlářem po bitvě na Bílé hoře. Podle dalších může písmeno T značit příslušnost k řádu svatého Františka či Antonína. Jiní tvrdí, že odkazuje ke starozákonní knize Ezechiel, v níž se mimo jiné praví, že kdo bude označen písmenem T, bude zachráněn. Pravdu už se asi nedozvíme a při prohlídce kostnice možná přijdete na nějaký vlastní příběh. Kdo ví, třeba byl v malování lebek namočený i stavitel Santini. Podobná hříčka by ostatně odpovídala jeho naturelu.

V podzemí kostela byla na počátku devadesátých let objevena a zpřístupněna rozsáhlá kostnice, obsahující kromě pozůstatků stovek středověkých křtinských obyvatel i několik lebek vyzdobených záhadnými ornamenty, jejichž význam se dodnes nepodařilo objasnit. | © Eva Kořínková

V podzemí kostela byla na počátku devadesátých let objevena a zpřístupněna rozsáhlá kostnice, obsahující kromě pozůstatků stovek středověkých křtinských obyvatel i několik lebek vyzdobených záhadnými ornamenty, jejichž význam se dodnes nepodařilo objasnit. | © Eva Kořínková

Santiniho stavbě musely ustoupit dva jiné kostely, které dříve stávaly na jeho místě, a bylo otázkou, zda po nich nezůstalo něco víc než jen několik obrazů. Bylo podniknuto několik průzkumných sond, ale teprve ta poslední v roce 1991 byla úspěšná. Podzemní krypta ukrývala pozůstatky téměř tisícovky osob, které sem byly uloženy po zrušení hřbitova, jenž obklopoval jeden z původních kostelů. | © Eva Kořínková

Santiniho stavbě musely ustoupit dva jiné kostely, které dříve stávaly na jeho místě, a bylo otázkou, zda po nich nezůstalo něco víc než jen několik obrazů. Bylo podniknuto několik průzkumných sond, ale teprve ta poslední v roce 1991 byla úspěšná. Podzemní krypta ukrývala pozůstatky téměř tisícovky osob, které sem byly uloženy po zrušení hřbitova, jenž obklopoval jeden z původních kostelů. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím