0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

© René Volfík

Vysočina

Za lucernami svatojánských Broučků

Za lucernami svatojánských Broučků

Byl podvečer na začátku července a na skále zády k lesu seděl mladý chlapec. První rok litomyšlského gymnázia měl úspěšně za sebou jako primus, nejlepší ze třídy, a teď o prázdninách ho čekala každodenní práce pro rodinu – vždyť jich doma bylo deset dětí, on jediný student. Tento večer si ale ještě může odpočinout. Na temném nebi zářily hvězdy, hluboko pod ním se za některými okny již rozsvěcovala slabá světla petrolejových lamp a kolem poletovaly desítky svatojánků. Jan Karafiát pozoroval svůj rodný Jimramov.

Mladému Janovi se možná zdálo, že na prahu chaloupky vidí drobounkou maminku, jak mává svému synáčkovi Broučkovi, který poprvé letí s tatínkem a kmotříčkem svítit lucerničkou lidem. Ona se o něj bojí a přeje si, aby byl hodný a poslušný – úplně stejně jako maminka Karafiátová myslí na svého nadaného synka. A Jan sní, že on také jako svatojánek létá teplým večerem a poslouchá, co mu velcí a zkušení radí.

Na jimramovském náměstí si můžete v Síni rodáků prohlédnout stálou expozici věnovanou životě a dílu Jana Karafiáta a také rozměrné dioráma Broučků od Jiřího Trnky. | © René Volfík

Na jimramovském náměstí si můžete v Síni rodáků prohlédnout stálou expozici věnovanou životě a dílu Jana Karafiáta a také rozměrné dioráma Broučků od Jiřího Trnky. | © René Volfík

Na druhém konci náměstí připomíná pamětní deska rodný dům Jana Karafiáta. | © René Volfík

Na druhém konci náměstí připomíná pamětní deska rodný dům Jana Karafiáta. | © René Volfík

Jan Karafiát rostl, dospěl, studoval doma i v cizině. Stal se reformovaným evangelickým farářem a nešťastně se zamiloval do dívky, kterou za manželku nezískal, tak raději zůstal starým mládencem. Poznal ušlechtilé přátelství osamělé zbožné skotské aristokratky, která ho podporovala v dalším studiu teologie a svou šlechetností ovlivňovala i vývoj jeho osobnosti. A Brouček dospíval s ním. I on marně miloval Verunku, která nepatřila do jeho společenských kruhů. I on poslouchal moudrou Janinku, která se nikdy neprovdala. I on našel smysl své existence ve službě druhým. Jenom Brouček se na rozdíl od Jana oženil s Beruškou, která mu byla určena, a měli deset dětí – stejně jako u Karafiátů.

Broučci jsou považování za první českou původní autorskou pohádku pro děti. Poprvé knihu vydal Karafiát anonymně vlastním nákladem, až po sedmnácti letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem a díky pochvalné recenzi byla první edice rychle vyprodána. Teprve v desátém vydání roku 1912 vyšli Broučci poprvé se jménem autora. Dílo je oceňováno především pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte. Svá autorská práva na tuto knihu odkázal Karafiát Českobratrské církvi evangelické, která díky štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a vlastních církevních tisků. | © René Volfík

Broučci jsou považování za první českou původní autorskou pohádku pro děti. Poprvé knihu vydal Karafiát anonymně vlastním nákladem, až po sedmnácti letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem a díky pochvalné recenzi byla první edice rychle vyprodána. Teprve v desátém vydání roku 1912 vyšli Broučci poprvé se jménem autora. Dílo je oceňováno především pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte. Svá autorská práva na tuto knihu odkázal Karafiát Českobratrské církvi evangelické, která díky štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a vlastních církevních tisků. | © René Volfík

Když bylo v roce 1876 Janu Karafiátovi pětadvacet let, vydal anonymně vlastním nákladem příběh o Broučcích, kteří jednají jako vzoroví evangelíci a tolik se podobají jeho vlastnímu světu. Teprve za sedmnáct let po vydání si Broučky přečetl vlivný novinář Jan Herben a pochvalná recenze v jeho časopise otevřela „českému Andersenovi“ cestu k milionům malých i velkých dětí, jimž tak dobře rozuměl.

Vydejte se z Jimramova na strmý výšlap k vrcholu Prosíčka a v podvečer vlahého letního dne jistě pochopíte, jak snadné je zde hledat poetickou inspiraci. | © René Volfík

Vydejte se z Jimramova na strmý výšlap k vrcholu Prosíčka a v podvečer vlahého letního dne jistě pochopíte, jak snadné je zde hledat poetickou inspiraci. | © René Volfík

Jimramov leží na okraji chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a lehce se houpající okolní krajina je nádherná v každém ročním období. Množství cyklistických tras se proplétá s turistickými stezkami vedoucími k vodní nádrži Vír nebo skalním útvarům Devět skal. Přímo v Jimramově je výchozí stanoviště běžeckých stop, které vás v zimních měsících zavedou k Novému Městu na Moravě nebo Bystřici nad Pernštejnem. | © René Volfík

Jimramov leží na okraji chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a lehce se houpající okolní krajina je nádherná v každém ročním období. Množství cyklistických tras se proplétá s turistickými stezkami vedoucími k vodní nádrži Vír nebo skalním útvarům Devět skal. Přímo v Jimramově je výchozí stanoviště běžeckých stop, které vás v zimních měsících zavedou k Novému Městu na Moravě nebo Bystřici nad Pernštejnem. | © René Volfík

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací. Rozumím