0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

© Jaro Dufek

Moravský kras

Kde skutečně odpočívají blaničtí rytíři?

Kde skutečně odpočívají blaničtí rytíři?

S blanickými rytíři to vůbec není jednoduché. Legendy sice praví, že armáda svatého Václava vyrazí jednou národu na pomoc od paty Velkého Blaníku, jenže nic nenasvědčuje tomu, že by do posvátné hory ústil nějaký vchod. A navíc, spící blanické rytíře momentálně najdete úplně někde jinde – v jeskyni na kraji Rudky u Kunštátu. Do pískovcové skály je tu ve 30. letech minulého století vytesal amatérský sochař Stanislav Rolínek.

Rodák z nedalekého Bořitova, původní profesí čalouník byl skutečný samorost. Co mu scházelo na řemeslném vzdělání a sochařském vybavení, to doháněl svým mimořádným nadáním. Pranic tak nevadilo, že první sochy – postavy husitských válečníků – vytvořil s pomocí hasičské sekyrky a poloviny nůžek na stříhání ovcí. Díla si všimli i v Kunštátě a oslovili Rolínka s žádostí o spolupráci. Doufali totiž, že kdyby sochař pro město vytvořil nějakou originální skulpturu, přilákalo by to do něj více návštěvníků.

A Rolínek se skutečně postaral o senzaci. Na výročí vzniku republiky roku 1928 odhalil na náměstí třináctimetrovou sochu Tomáše Garrigua Masaryka, tehdy prý největší pískovcovou sochu ve střední Evropě. Dnes o její působivosti vypovídají jen obří boty, za druhé světové války ji totiž nacisté nechali rozstřílet. Ani monumentální Masaryk se ovšem nemohl rovnat dalšímu Rolínkovu plánu. U kopce s poetickým názvem Milenka začal v uměle vyhloubené jeskyni pracovat na sochách sedmnácti blanických rytířů, z nichž největší měřily přes tři metry. Svou velkolepou vizi už ale nestihl zcela dokončit, neboť v roce 1931 podlehl tuberkulóze. Někteří rytíři tak nemají úplně propracované detaily a další plány na rozšíření prostoru zůstaly jen na papíře, i tak je ale dílo ukázkou mimořádného osobního nasazení.

V uměle vytvořených pískovcových jeskyních, vyhloubených  do nitra vrchu Milenka nedaleko Kunštátu vytvořil lidový sochař Stanislav Rolínek unikátní soubor soch blanických rytířů. Vůdčí postavou je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska. | © Jaro Dufek

V uměle vytvořených pískovcových jeskyních, vyhloubených do nitra vrchu Milenka nedaleko Kunštátu vytvořil lidový sochař Stanislav Rolínek unikátní soubor soch blanických rytířů. Vůdčí postavou je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska. | © Jaro Dufek

Před vchodem do jeskyně později vyrostla postupně doplňovaná sochařská galerie a lesopark s řadou cizokrajných dřevin. Při návštěvě určitě nevynechte výstup na nedalekou Burianovu rozhlednu, odkud je při hezkém počasí vidět na Jeseníky, Krkonoše i Pálavu. Hlavně se vám ale otevře výhled do půvabného kraje, který tak miloval básník František Halas. „Ty můj kraji, ty mé bezpečí, ty má zatvrzelosti, ty má věčnosti,“ napsal o něm v lyrizované próze Já se tam vrátím. A jeho přání se mu splnilo. Přestože zemřel v Praze, je slavný literát pohřben na kunštátském hřbitově.

„Už aby bylo po tom pekelcování místy, kam nepatřím. Ať svítí světla milovaných chalup, ne jako bóje v dálce, ale betlémsky radostně a vytrvale. Všechny cesty vedou do Kunštátu…“

(František Halas: Já se tam vrátím, 1939 – báseň věnovaná Kunštátu)

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím