0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

archiv CzechTourism

Znojemsko a Podyjí

Jak si Maxmillian Appeltauer vymaloval sklep

Jak si Maxmillian Appeltauer vymaloval sklep

Kdyby existovala soutěž o nejkrásnější vinný sklípek, ten malovaný v Šatově by jen těžko hledal konkurenci. Podzemní prostor vyzdobený prazvláštní směsí trpaslíků, mořských panen, okolních hradů, pohádkových výjevů, zátiší s ovocem a alpských krajinek přitom paradoxně nikdy nesloužil k výrobě ani skladování vína. Zdá se, že jej šatovský rodák Maxmillian Appeltauer od samotného počátku zamýšlel spíš jako soukromou vinárnu.

Obrovská plocha, kterou Appeltauer zvládl svým naivistickým stylem pomalovat, vyráží dech. Však také v podzemí trávil každou volnou neděli a na velkém díle pracoval celých šestatřicet let až do své smrti roku 1972. Podmínky, které tu musel snášet, si lze jen těžko představit. Většinu času si například svítil svíčkami, protože elektřinu do sklepa zavedl teprve roku 1965. Po druhé světové válce navíc přišel o levou ruku – ani to ho však v malování nezastavilo.

Dokonce se říká, že některé motivy Maxmillian Appeltauer postupem času z ideologických důvodů přemaloval i vícekrát. Třeba výjev, na kterém měl původně být Adolf Hitler, změnil prý později v duchu 50. let na obraz oslavy socialismu a z původních hajlujících lidí udělal jeřáby.

Prohlídku plodů Appeltauerova mnohaletého úsilí si můžete zpestřit ochutnávkou lisovaných plodů z okolních vinic, nebo si v případě zájmu objednat řízenou degustaci. Měli byste při tom vědět, že šatovské vinice patří mezi jedny z nejlepších u nás a o zdejší ryzlinky je zájem mezi znalci po celém světě. | © Dreamstime

Prohlídku plodů Appeltauerova mnohaletého úsilí si můžete zpestřit ochutnávkou lisovaných plodů z okolních vinic, nebo si v případě zájmu objednat řízenou degustaci. Měli byste při tom vědět, že šatovské vinice patří mezi jedny z nejlepších u nás a o zdejší ryzlinky je zájem mezi znalci po celém světě. | © Dreamstime

Stejně jako pěstování révy ale Šatov vždy ovlivňovala také blízkost rakouských hranic. V roce 1938 vznikla u městečka soustava pevností jako součást betonové hranice na ochranu ohroženého Československa. Po jejich pozůstatcích vede dnes naučná stezka se zpřístupněným pěchotním srubem Zahrada, který armáda na rozdíl od řady pohraničních pevností využívala i dlouho po druhé světové válce. Vybavení i maskování srubu proto odpovídá 80. letům, kdy tu vojáci střežili strategicky důležitý železniční přejezd do „kapitalistické ciziny“.

Okolím Šatova vede naučná stezka Za historií, vínem a opevněním, ta vás zavede k pěchotnímu srubu Zahrada, který armáda využívala až do roku 1999. | z archivu Muzea opevnění Šatov

Okolím Šatova vede naučná stezka Za historií, vínem a opevněním, ta vás zavede k pěchotnímu srubu Zahrada, který armáda využívala až do roku 1999. | z archivu Muzea opevnění Šatov

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím