0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

© Kelímek

Kladské pomezí, Broumovsko

Proč dobývat nedobytnou pevnost?

Proč dobývat nedobytnou pevnost?

Říká se, že když císař Josef II. spatřil čerstvě dokončenou severočeskou pevnost, pozastavil se nad tím, že její zdi nejsou ze zlata. Nejmodernější vojenská stavba své doby totiž přišla císařskou pokladnu na astronomickou částku deset a půl milionu zlatých. A to ještě v té době nikdo netušil, že za celé své stoleté fungování nikdy nezasáhne do ostrých bojů.

Josefov, jak se pevnostní městečko přejmenovalo po císařově smrti, byl vedle výše stavebních nákladů unikátní i jinak. Projekt předního francouzského inženýra Querlonda du Hamela počítal s rozsáhlým systémem podzemních chodeb, na jejichž hloubení se podíleli kutnohorští havíři. Výsledkem jejich práce bylo bludiště s více než 45 kilometry cest, ve své době nejrozsáhlejší podzemní komplex v Evropě.

Podrobnosti o únikových chodbách a strategicky důležitých bodech stavby musely zůstat v utajení, proto všichni najímaní pracovníci přísahali v kostele před Bohem, že detaily o stavebních plánech nikde neprozradí. Víme, že minimálně tesař Ignác z Pabila závazek nedodržel. Poté, co se u něj našly neumělé náčrtky části pevnosti, byl obviněn z vlastizrady a bez milosti popraven.

Poprvé se pevnost připravovala k obraně během napoleonských válek, avšak zbytečně. V červnu roku 1866, kdy se ze severu přibližovala pruská vojska, se pevnost znovu důkladně připravovala k boji. Pruská vojska ale oproti předpokladům pevnost neoblehla, ale obešla ji a došla až na osudné bitevní pole u Chlumu. | © Karelj; Wikimedia Commons

Poprvé se pevnost připravovala k obraně během napoleonských válek, avšak zbytečně. V červnu roku 1866, kdy se ze severu přibližovala pruská vojska, se pevnost znovu důkladně připravovala k boji. Pruská vojska ale oproti předpokladům pevnost neoblehla, ale obešla ji a došla až na osudné bitevní pole u Chlumu. | © Karelj; Wikimedia Commons

Kvůli stavbě vyrostly v blízkosti dočasné cihelny, které v čase nejintenzivnějších prací chrlily odhadem prý až 110 tisíc cihel denně. Podle historických údajů se kvůli nim kraj častokrát halil do husté mlhy – poprvé se tu totiž k pálení nepoužívalo dřevo, ale kamenné uhlí. Hotové cihly na staveniště putovaly několikakilome­trovým lidským řetězem a odhaduje se, že celkově jich mohutné josefovské zdi spolykaly na půl miliardy.

Fascinující obranný systém ale není tím jediným, proč se vyplatí josefovskou pevnost zdolat. K procházkám lákají nejen cihlové bastiony, ale i barokní ulice vnitřního města, kde se natáčel například film Musíme si pomáhat. Uvnitř areálu najdete také atrakci, jakou byste tu možná nečekali – muzeum slavného zpěváka Waldemara Matušky. Trochu z jiného soudku – a podstatně ostřejšího – je pravidelný hudební festival, za nímž se každý srpen do někdejších kasáren sjíždějí milovníci metalu.

Ostré boje josefovská pevnost sice nikdy nezažila, každoročně v srpnu se ale její hradby ocitají v obležení milovníků metalové hudby. | © Kelímek

Ostré boje josefovská pevnost sice nikdy nezažila, každoročně v srpnu se ale její hradby ocitají v obležení milovníků metalové hudby. | © Kelímek

Jen těžko byste pro metalový hudební festival hledali bizarnější kulisy – nejdokonalejší a pravděpodobně také nejdražší bastionová pevnost, která léta marně shání prostředky na rekonstrukci památkově chráněného historického jádra, má velice osobité kouzlo. | © Kelímek

Jen těžko byste pro metalový hudební festival hledali bizarnější kulisy – nejdokonalejší a pravděpodobně také nejdražší bastionová pevnost, která léta marně shání prostředky na rekonstrukci památkově chráněného historického jádra, má velice osobité kouzlo. | © Kelímek

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací. Rozumím