0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Střední Čechy – jih

Čapkova Strž

Čapkova Strž

„Když jsme večer seděli u večeře, ozval se ve tmě veliký praskot. Vyšli jsme ven a viděli, že v té rozmoklé půdě se skácela prastará, snad stoletá vrba. Připadalo nám to nějak symbolické. Blížil se Mnichov, německá agrese, a my v tom pádu vrby viděli nějaké znamení. Zejména Čapek, který k tomu měl víc talentu než já.“ Takto popsal Ferdinand Peroutka zážitek z jedné ze svých posledních návštěv u Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové v jejich letním bytě na Strži onoho deštivého srpna 1938.

Karel Čapek moc dobře věděl, k čemu se roku 1938 schyluje. Emigrovat ale nechtěl. | © Eva Kořínková

Karel Čapek moc dobře věděl, k čemu se roku 1938 schyluje. Emigrovat ale nechtěl. | © Eva Kořínková

V krásném empírovém domě na jih od hlavního města hledal Čapek inspiraci i útočiště. | © Eva Kořínková

V krásném empírovém domě na jih od hlavního města hledal Čapek inspiraci i útočiště. | © Eva Kořínková

Čapek byl dostatečně politicky vnímavý na to, aby pochopil, k čemu se schyluje. Přátelé se ho snažili zachránit. K emigraci jej přijela na Strž přemlouvat dcera spisovatele Thomase Manna Erika, jako vděk za pomoc, již Čapek jejímu otci i jeho bratrovi při útěku z Německa bez váhání poskytl. Čapek se ale utéci zdráhal. Tady, v krásném, prostém empírovém domě, se teď uzavíral před světem, který spěl k tragédii. Přátelé mu však nabízeli další plán úniku: se ženou oficiálně odletí na setkání PEN klubu do Stockholmu a pak se rozhodne. Čapek po dlouhém váhání souhlasil. Kdosi ale tajně připravovanou akci prozradil. Čapek viděl, že musí zůstat, nesnesl by nést obvinění, že je zbabělec. Nechtěl také opustit, co miloval, svůj dům, svou Strž, zahradu, kterou tu opečovával.

Dům s přilehlým rybníkem byl kdysi součástí velkostatku podnikatele Václava Palivce, bratra překladatele a básníka Josefa Palivce, který se v roce 1930 oženil s ovdovělou sestrou bratří Čapků Helenou. A když si Karel Čapek po šestnáctileté známosti konečně vzal 26. srpna 1935 herečku Olgu Scheinpflugovou, poskytl velkostatkář novomanželům dům se zahradou k celoživotnímu užívání. Usedlost se oběma zalíbila. Čapek zde pobýval od jara přes léto, houbařil, s oblibou sedával v zamyšlení na kopečku nad rybníkem, u potůčku čekával na ledňáčka, ale především psal.

Roku 1935 dostal Čapek vilu na Strži k doživotnímu užívání od Václava Palivce, bratra svého švagra.| © Eva Kořínková

Roku 1935 dostal Čapek vilu na Strži k doživotnímu užívání od Václava Palivce, bratra svého švagra.| © Eva Kořínková

V onom bílém domě našel útočiště nejen před politikou, ale i před napětím, které často vznikalo v pražské dvojvile na Vinohradech, již manželé sdíleli s rodinou bratra Josefa. Příbuzenstvo se totiž domnívalo, že Olga není dost citlivá a oduševnělá a přivádí manžela k povrchnosti. Dosud vždy otevřené spojovací dveře mezi oběma částmi vily se uzavřely. A tak manželé raději trávili dlouhý čas na letním bytě. Přijížděli sem přátelé i kolegové Olgy z divadla – Jiřina Šejbalová, Eduard Kohout, Václav Vydra, Hugo Haas s Adinou Mandlovou a jiní. Karlovým stálým návštěvníkem byl brilantní žurnalista a vydavatel Přítomnosti Ferdinand Peroutka, který se těšil výsadě vlastního pokoje zvaného Peroutkárna. Za krásného počasí se potulovali po zahradě a okolí, za deště se bavili na zasklené verandě.

Čapkovi rádi přijímali návštěvy – výsadní postavení měl zejména žurnalista Ferdinand Peroutka, který měl ve vile vlastní pokoj, tzv. Peroutkárnu. | © Eva Kořínková

Čapkovi rádi přijímali návštěvy – výsadní postavení měl zejména žurnalista Ferdinand Peroutka, který měl ve vile vlastní pokoj, tzv. Peroutkárnu. | © Eva Kořínková

Naposledy Čapek navštívil Strž 8. prosince. Po deštivém létu přišla povodeň. Při napravování škod na své milované zahradě se celoživotně vážně nemocný Čapek nachladil. Postonával. Přidal se zápal plic a zánět ledvin. Vyčerpaný spisovatel zemřel 25. prosince 1938. V den jeho smrti vyšel v Lidových novinách poslední fejeton podepsaný jeho jménem. Končí slovy: „Co dělat, je hrozně daleko od národa k národu; všichni jsme čím dál tím víc sami. Už bys raději nikdy nevytáhl paty ze svého domova; raději zamknout vrátka a zavřít okenice, a teď nás mějte všichni rádi. Mně po nikom už nic není…“

V okolí vily najdete několik krásných turistických tras i míst k odpočinku. | © Eva Kořínková

V okolí vily najdete několik krásných turistických tras i míst k odpočinku. | © Eva Kořínková

Při klidném rozjímání v okolní krajině jistě brzy pochopíte, proč se sem Karel Čapek se svojí ženou Olgou tak rádi vraceli a prchali před ruchem velkoměsta. | © Eva Kořínková

Při klidném rozjímání v okolní krajině jistě brzy pochopíte, proč se sem Karel Čapek se svojí ženou Olgou tak rádi vraceli a prchali před ruchem velkoměsta. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím