0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

© Libor Sváček, archiv CzechTourism

Brno a okolí

Omyl generála Torstenssona

Omyl generála Torstenssona

Řídit si v poledne hodinky podle zvonů na brněnské katedrále sv. Petra a Pavla není právě prozíravé. Rozezvoní se už v 11 hodin, ale mají pro to dobrý důvod: připomínají tak rok 1645, kdy i díky nim Brno odolalo švédskému obléhání.

V první polovině 17. století Evropou zmítala třicetiletá válka, konflikt krutý a nelítostný, který se nevyhnul ani Moravě. Českými zeměmi táhla švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstenssona, který dobýval jedno město za druhým a s odporem se vypořádával krutě. K Brnu se poprvé přiblížil v červnu 1642, a i když se zatím spokojil jen vypleněním okolí, bylo jasné, že si hlavní město Moravy nedá ujít. A to se na úder začalo připravovat.

Hledal se někdo zkušený, kdo by si vzal obranu města na starost, a naštěstí se našel – Jean Louis Raduit de Souches, původně důstojník v armádě švédského krále Gustava Adolfa, který z ní pro neshody poněkud kvapně odešel. Jeho znalosti švédské taktiky se Brnu hodily natolik, že katolickému městu dokonce nevadilo ani jeho hugenotské vyznání. Souches jednal rychle. Před hradbami dal zbořit všechny budovy včetně klášterů a kostelů, které by útočníkům mohly poskytnout úkryt. Město propojil se Špilberkem krytou hloubenou cestou. Úprav se dočkaly i městské hradby a pro zchátralost byla tehdy stržena také jedna z věží. S ní údajně zmizelo i tzv. bernardinské slunce, které tu prý kdysi namaloval kazatel Jan Kapistrán, a podle legendy k němu přidal proroctví: pokud slunce s vepsanými písmeny IHS bude vidět, město zůstane v bezpečí. Přišla tedy teď chvíle zkoušky?

Torstensson dorazil 3. května 1645 s téměř třicetitisícovou armádou k Brnu, přesvědčený, že patnáct set městských obránců bude lehké sousto. Jenže navzdory početným útokům město odolávalo, co víc, překvapovalo obléhatele nečekanými výpady.

Generál Torstenson nakonec rozhodl, že pokud se mu do pravého poledne dne 15. srpna nepodaří město dobýt, odtáhne s armádou pryč. Brňané se to dozvěděli, a když se bitva rozhořela příliš nebezpečně, rozhodli se na Petrově zvonit poledne už v 11 hodin. Torstensson tedy složil zbraně a během pár dnů odtáhl. Brněnská posádka, tvořená pouze pěti sty vojáky a asi tisícovkou příslušníků městské milice, tedy ubránila město proti 28 tisícům švédských vojáků. Úspěch obránců odstartoval skvělou kariéru jejich velitele Louise Raduita de Souches ve službách Habsburků, na čtvrt roku zaměstnal nejlepší švédské bojovníky a přispěl také k tomu, že se Brno nakonec definitivně stalo hlavní metropolí Moravy, na úkor dobyté Olomouce.

Nejen zvony katedrály sv. Petra a Pavla oznamují, že je 11 hodin. Také originální brněnský orloj ohlásí tento čas vypuštěním skleněné kuličky. Orloj má mnoho přezdívek a pro mnohé je velkou záhadou, jak z něj správně přečíst, kolik je hodin. Jisté je jen to, že od roku 2010 tvoří dominantu náměstí Svobody a stal se neodmyslitelnou součástí města. | © Yan Plíhal, AnFas

Nejen zvony katedrály sv. Petra a Pavla oznamují, že je 11 hodin. Také originální brněnský orloj ohlásí tento čas vypuštěním skleněné kuličky. Orloj má mnoho přezdívek a pro mnohé je velkou záhadou, jak z něj správně přečíst, kolik je hodin. Jisté je jen to, že od roku 2010 tvoří dominantu náměstí Svobody a stal se neodmyslitelnou součástí města. | © Yan Plíhal, AnFas

spustit video
Lovci zážitků

Tolik legenda, a přestože se podle historiků o švédský neúspěch postarala spíš vyčerpanost vojska, katedrála na Petrově stále zvoní poledne o hodinu dříve. Zajděte do ní. Sejít můžete do románsko-gotické krypty, v klenotnici se potěšit výstavou bohoslužebných předmětů, ale máte možnost také vystoupat do věží a rozhlédnout se po městě, na které Torstensson neměl sílu.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím