0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 další příběhy
v destinaci

z archivu obce Kacanovy

Český ráj

Vlastenecký sochař Vojtěch Kopic

Vlastenecký sochař Vojtěch Kopic

Traduje se, že Vojtěch Kopic těžce nesl obsazení republiky a svůj vzdor ventiloval ve skalách za statkem. Nebyl sochař, nosil s sebou jen to, s čím se naučil zacházet při opravách chalupy: krumpáč, špičák, paličku. S nimi ale dokázal vytvořit pozoruhodně jemné reliéfy, které v pískovcích Hruboskalska vznikaly od 40. let 20. století až do jeho smrti v roce 1978.

Začal tradičně, svatým Václavem, postupně pak přidával další postavy. Přemysla Oráče, Cyrila a Metoděje, Husa, Komenského, Žižku, Havlíčka, Šemíka s Horymírem, kterému v letu vlají vlasy, Jánošíka, partyzána, lidickou matku, jelena, muflona, Bruncvíkova lva… Ale je tu také husitský král Jiří z Poděbrad, k němuž vytesal: „Kdo chce vyhověti všem, nevyhoví nikomu“, a amorek s připraveným šípem a varováním: „Každého trefím!“ Podobnými průpovídkami Kopic doplňoval řadu výjevů a nadělil je stejně půvabnou naivitou, patosem i moudrostí lidového umělce.

„Život je cesta trnitá, nikdy nebude lepší najitá. Když vytrváš – všechno překonáš.“

(Vojtěch Kopic)

Vojtěch Kopic se do Českého ráje přiženil v roce 1932 z rodného Havlíčkova Brodu. Roubenka z 18. století, někdy také nazývaná Jirošova rychta, se stala jeho domovem na téměř 50 let a její okolí útočištěm před temnými událostmi druhé poloviny 20. století, proti nimž Kopic bojoval po svém. | z archivu regionu Český ráj

Vojtěch Kopic se do Českého ráje přiženil v roce 1932 z rodného Havlíčkova Brodu. Roubenka z 18. století, někdy také nazývaná Jirošova rychta, se stala jeho domovem na téměř 50 let a její okolí útočištěm před temnými událostmi druhé poloviny 20. století, proti nimž Kopic bojoval po svém. | z archivu regionu Český ráj

Koncem války Kopic ukrýval ve skalách čtyři uprchlíky z pochodu smrti. Pak přišlo osvobození, ale se socháním nepřestal, i když mu poúnorový režim nepřál. Ostatně, těžko se komunistům mohl líbit Masaryk nebo anděl s Ježíškem. Co víc, ochránci přírody ho napadali, že ničí pískovcové skály. Naopak turisté jeho „české dějiny a mytologii do kamene tesané“ zařadili mezi atraktivní výletní cíle. Zemřel v roce 1978. V severní části Českého ráje po sobě ale zanechal unikátní dílo: desítky reliéfů, teď už sice omšelých mrazem, větrem a deštěm, ale stále romanticky vystupujících z kamenných stěn.

Více jak třicet let Kopic neúnavně tesal do skalních bloků celou řadu reliéfů s tématy zaměřenými na českou historii a národní tradice. Komenský by z něj měl jistě radost, protože dokázal vytvořit „učebnici", která do puntíku splňuje známé heslo: škola hrou. | z archivu regionu Český ráj

Více jak třicet let Kopic neúnavně tesal do skalních bloků celou řadu reliéfů s tématy zaměřenými na českou historii a národní tradice. Komenský by z něj měl jistě radost, protože dokázal vytvořit „učebnici", která do puntíku splňuje známé heslo: škola hrou. | z archivu regionu Český ráj

Nenajdete tu však pouze figurální motivy. Lidovou chalupu, tajemnou bránu i plně funkční studnu, kterou vyhloubil vlastníma rukama až do hloubky 35 metrů, doplňují velké varhany, k nimž Kopic připojil svůj autoportrét a připsal: „Hudba a zpěv odpoutá z pozemského shonu a povznese duši k Bohu.“ Bylo to osobní vyznání. Jako dospělý se sám naučil hrát na harmonium a hrával při bohoslužbách v okolních kaplích i po nocích doma na statku. Jeho vášnivá hudba se nesla údolím a dole v Kacanovech se tvrdilo, že v ní zpívají andělé. | z archivu regionu Český ráj

Nenajdete tu však pouze figurální motivy. Lidovou chalupu, tajemnou bránu i plně funkční studnu, kterou vyhloubil vlastníma rukama až do hloubky 35 metrů, doplňují velké varhany, k nimž Kopic připojil svůj autoportrét a připsal: „Hudba a zpěv odpoutá z pozemského shonu a povznese duši k Bohu.“ Bylo to osobní vyznání. Jako dospělý se sám naučil hrát na harmonium a hrával při bohoslužbách v okolních kaplích i po nocích doma na statku. Jeho vášnivá hudba se nesla údolím a dole v Kacanovech se tvrdilo, že v ní zpívají andělé. | z archivu regionu Český ráj

Pozoruhodnou galerií vás provede naučná stezka, která se od modré turistické značky mířící od Kacanov odpojuje u Kopicova statku. I ten stojí za pozornost – roubenka z konce 18. století patří k cenným ukázkám pojizerské lidové architektury, je ale v soukromém vlastnictví, takže ji můžete obdivovat pouze přes plot. Lépe bývá vidět ve filmových pohádkách – například Bajaja tu zápasil se sluhy Černého prince, hloupý Matěj v pohádce Nesmrtelná teta si sem přišel k muzice hledat nevěstu a odvážný princ Velen se zde rozhodl přenocovat v hostinci U zemské koule, když se vydal zachránit krásnou Večernici.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím