0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

© René Volfík

Slovácko

Jak věřící vypískali komunisty

Jak věřící vypískali komunisty

V neděli 7. července 1985 se na moravském Velehradě stal malý zázrak. V letargickém Československu, stále ještě pevně svíraném komunistickou nadvládou, se před zdejší bazilikou shromáždilo na dvě stě tisíc věřících, kteří si přišli připomenout výročí 1100 let od úmrtí svatého Metoděje. Státní moc problémy tušila už dopředu, účast i následné události ale překonaly veškeré její noční můry.

Oslavy byly centrem pozornosti křesťanského světa už dlouho před tím. Pražský arcibiskup František Tomášek na ně totiž pozval papeže Jana Pavla II., který nicméně z politických důvodů dorazit nemohl. I tak ale učinil důležitý politický krok, když velehradskému chrámu udělil nejvyšší papežské vyznamenání – Zlatou růži.

Atmosféra shromáždění byla od samého počátku napjatá. Už projev předsedy ONV v Uherském Hradišti neproběhl úplně v poklidu. Skutečný zlom ale nastal poté, co na tribunu vystoupil ministr kultury Milan Klusák. Když ve své řeči při označování Cyrila a Metoděje důsledně vynechával přídomek „svatí“ a následně věrozvěsty v zásadě označil za první komunisty, přítomní poutníci už nevydrželi a překvapeného Klusáka vypískali. Šlo o vůbec první vážnější otevřený protest proti režimu od počátku normalizace, který výrazněji poukázal na jeho slabiny. Kdo by ale v tu dobu čekal, že už za pět let se splní velké Tomáškovo přání a papež Jan Pavel II. bude na Velehradě česky vítat přítomné ve svobodné, demokratické zemi?

Velehrad bývá nazýván nejvýznamnějším poutním místem v Česku a říká se, že zde sídlil svatý Metoděj poté, co se roku 885 stal prvním velkomoravským arcibiskupem. Jedno je ale jisté, v dubnu roku 1990, pouhých pět měsíců po sametové revoluci, z Velehradu papež Jan Pavel II. poprvé žehnal českým věřícím, a to dokonce v naší rodné řeči. | © Dreamstime

Velehrad bývá nazýván nejvýznamnějším poutním místem v Česku a říká se, že zde sídlil svatý Metoděj poté, co se roku 885 stal prvním velkomoravským arcibiskupem. Jedno je ale jisté, v dubnu roku 1990, pouhých pět měsíců po sametové revoluci, z Velehradu papež Jan Pavel II. poprvé žehnal českým věřícím, a to dokonce v naší rodné řeči. | © Dreamstime

Nejvýznamnější poutní místo v Česku ovšem sehrálo důležitou úlohu i v mnohem dávnější historii. Říká se, že na území dnešního Velehradu stávalo hlavní centrum Velkomoravské říše Veligrad a že tady sídlil svatý Metoděj poté, co se roku 885 stal prvním velkomoravským arcibiskupem. Historici pro tato tvrzení nemají jasné důkazy, byť velkomoravské osídlení je doloženo třeba v sousední Modré. Tam také dobu Velké Moravy připomíná archeoskanzen s rekonstrukcí velkomoravské usedlosti.

Archeoskanzen Modrá ukazuje podobu velkomoravského sídliště středního Pomoraví a názorně vám osvětlí jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin. Seznámíte se tu s každodenním životem obyvatel Velké Moravy, jejich všedními činnostmi a různými řemesly, a k vidění je také množství archeologických nálezů, které zde byly vykopány.

Archeoskanzen Modrá ukazuje podobu velkomoravského sídliště středního Pomoraví a názorně vám osvětlí jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin. Seznámíte se tu s každodenním životem obyvatel Velké Moravy, jejich všedními činnostmi a různými řemesly, a k vidění je také množství archeologických nálezů, které zde byly vykopány.

Z trochu jiného soudku jsou další zajímavé turistické cíle v okolí. Milovníci ryb by určitě neměli vynechat unikátní projekt Živá voda v Modré, který vás zavede na dno sladkovodní tůně. A tvořivé duše mohou ověřit svou šikovnost v keramické dílně v Tupesích, jejíž součástí je i malé muzeum přibližující tradici výroby zdejšího charakteristicky malovaného nádobí.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací. Rozumím