0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

Vyšní Lhoty | © Dreamstime

Beskydy Valašsko

O jelenovi a medvědovi

O jelenovi a medvědovi

Legenda praví, že majitel frýdeckého panství hrabě Jiří z Oppersdorfu se při lovu na Prašivé střetl s jelenem. Zraněné zvíře, rozlícené bolestí, přirazilo protivníka ke stromu takovou silou, že hrabě zůstal zaklesnutý mezi kmenem a parožím zabořeným hluboko do stromu. Hrabě přežil a z vděčnosti Bohu postavil na místě události dřevěný kostel.

Dřevěný kostelík na Prašivé dal vystavět majitel zdejšího panství z vděčnosti Bohu za záchranu života při lovu. | © Petr Pajpach, Dreamstime

Dřevěný kostelík na Prašivé dal vystavět majitel zdejšího panství z vděčnosti Bohu za záchranu života při lovu. | © Petr Pajpach, Dreamstime

Když sem přijdete ve všední den, nepotkáte nejspíš mnoho lidí. Představte si ale, že se tu podle historických pramenů sešlo kdysi i osm tisíc lidí. Hora Prašivá je totiž po několik staletí významným poutním místem, za což může právě kostelík postavený hrabětem z Oppersdorfu. Od 17. století to bylo místo poutí a od konce 19. století také lidových shromáždění, tzv. táborů lidu, na kterých promlouvali poslanci slezského zemského sněmu. Dřevěný kostelík na Prašivé není jediným v Moravskoslezských Beskydech. V tomto pohoří, a týká se to i jeho polské části, najdete největší koncentraci těchto církevních staveb u nás. Kromě známého kostela na Radhošti stojí za pozornost zejména kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem, přesunutý na přání generálního ředitele Vítkovických kamenouhelných dolů z Podkarpatské Rusi, nebo toleranční kostel ve Velké Lhotě, kde byl svého času farářem Jan Karafiát, autor známých Broučků.

Tradiční „tábory lidu“ na Prašivé. | © Archiv chaty Prašivá

Tradiční „tábory lidu“ na Prašivé. | © Archiv chaty Prašivá

Nejznámějším a největším dřevěným svatostánkem Moravskoslezských Beskyd je Kaple sv. Cyrila a Metoděje, dotvářející siluetu hory Radhošť od roku 1898. Podle pověsti zde stál již za misijních dob patronů kaple kříž, vztyčený z jejich iniciativy. Prokazatelný je však až dřevěný kříž z roku 1735, který se stal základem pro konání prvých poutí. Spolu s nedalekou sochou pohanského boha Radegasta dnes kaple symbolizuje náboženský vývoj smýšlení tohoto kraje. | © Jirsa, Dreamstime

Nejznámějším a největším dřevěným svatostánkem Moravskoslezských Beskyd je Kaple sv. Cyrila a Metoděje, dotvářející siluetu hory Radhošť od roku 1898. Podle pověsti zde stál již za misijních dob patronů kaple kříž, vztyčený z jejich iniciativy. Prokazatelný je však až dřevěný kříž z roku 1735, který se stal základem pro konání prvých poutí. Spolu s nedalekou sochou pohanského boha Radegasta dnes kaple symbolizuje náboženský vývoj smýšlení tohoto kraje. | © Jirsa, Dreamstime

Dřevěná chata stojící vedle kostelíku na Prašivé je výsledkem snahy místních vlasteneckých spolků, které od konce 19. století usilovaly o vlastní českou chatu. Chtěly tak čelit snahám německého Beskidenvereinu, který postupně obsadil svými horskými chatami Lysou horu, Bílý Kříž, Javorový nebo Čantoryji. Úsilí Slezanů na čas zbrzdila první světová válka, dočkali se tedy až v roce 1921. Stavba byla hotova za rekordního půl roku a na její vybudování přispěl pěti tisíci korunami i sám Tomáš Garrigue Masaryk, člen Pohorské jednoty Radhošť. A proč vítá ve vchodu do chaty všechny příchozí medvěd se zvednutou tlapou? To vlastně nikdo dnes neví. Ale určitě vám zde rádi řeknou některou z lidových povídaček, které jeho přítomnost vysvětlují. Pravdou je, že některé babičky si dodnes pamatují, že medvěd zde stál již v době jejich dětství.

Na Prašivou vede několik cest a záleží jen na vás, jakému zážitku dáváte přednost. Po červené se sem dá pěšky dojít po krásné hřebenovce směrem od Ropičky, po modré z Pražma. Z Prašivé pak už jen sestoupáte dolů do Vyšních Lhot, odkud sem navíc až k chatě vede cesta i pro auta. Návštěvu doporučujeme zejména zájemcům o létání padákem, protože kousek od chaty byla nedávno vytvořena vzletová plocha pro paragliding.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací. Rozumím