0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

Poutník nad mořem mlh (Caspar David Friedrich, 1818)

České Švýcarsko

Česká Fudžijama

Česká Fudžijama

Růžová hora, neboli Růžák, je nepřehlédnutelný vrchol Českého Švýcarska a po Děčínském Sněžníku druhá největší hora v této lokalitě. Majestátní čedičový kužel bývá pro svou osamocenost a razantnost, s níž převyšuje okolní krajinu, nazýván také českou Fudžijamou a s japonským dvojčetem ho pojí i sopečný původ.

Není divu, že vrchol přitahoval zájem lidí od nepaměti a že si v mytologii místních obyvatel vysloužil výjimečné postavení. Již od keltských dob byl pravděpodobně místem obřadních rituálů. Keltové také hoře dali její název, neboť jeho původ nemá nic společného s barvou, ale odvíjí se od keltského slova ros = mohutný. A germánské kmeny pak horu uctívaly jako sídlo bohů, bájný Ásgard. Sídlilo-li, nebo dokonce sídlí na vrcholu jakékoli božstvo, rozhodně si asi nepřeje, aby na něm nadlouho přetrvala jakákoli lidská stavba. Historie se v případě pokusů o výstavbu vzácně opakuje. Nepřežila ani středověká kaple, ani vojenská pozorovatelna z počátku 19. století. První rozhlednu zničil blesk, druhou smetla vichřice jen o několik let později, v pořadí třetí rozhledna byla stržena pro špatný stav a vrchol tak nadobro osiřel, neboť popelem lehla i restaurace, která stávala u jejího úpatí.

Růžová hora neunikla pochopitelně pozornosti romantických malířů, kteří do kraje s oblibou cestovali. S jejím zpodobněním se setkáte například na obrazech Pravčický kužel od Adriana Zingga, na malbě Noční horská krajina s duhou a pravděpodobně také na obraze Poutník nad mořem mlh od německého malíře Caspara Davida Friedricha (na snímku vlevo).

Druhý nejvyšší vrchol Českého Švýcarska býval odnepaměti tajemným místem obřadních rituálů a germánské kmeny jej dokonce uctívaly jako sídlo bohů.
Veškeré pokusy o zkrocené mohutné hory nějakou lidskou stavbou se nezdařily a tak není vyloučeno, že báje o její magické síle nejsou zcela smyšlené. | © M. Rak

Druhý nejvyšší vrchol Českého Švýcarska býval odnepaměti tajemným místem obřadních rituálů a germánské kmeny jej dokonce uctívaly jako sídlo bohů. Veškeré pokusy o zkrocené mohutné hory nějakou lidskou stavbou se nezdařily a tak není vyloučeno, že báje o její magické síle nejsou zcela smyšlené. | © M. Rak

Vydáte-li se na českou Fudžijamu na výlet poprvé, zkuste naučnou stezku Růžová. Cesta vás zavede z Růžové k úpatí kopce, a budete-li chtít, můžete vystoupat na vrchol. Po sestupu pokračujte po naučné stezce k linii opevnění z roku 1938, mnoha pověstmi opředenému Dolskému mlýnu a přes Kamenickou Stráň a Pastevní vrch se vrátíte zpět do Růžové. A až budete plánovat výlet, podívejte se nejprve směrem k Růžáku, napoví vám, jaké budete mít počasí. Váže se k němu totiž jedna stará pranostika: „Nosí-li Růžák klobouk, můžeš se spolehnout, že bude pršet.”

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím