0 1 2 3 4 5 6 7 další příběhy
v destinaci

Moravský kras

Záhada pravěkého masakru

Záhada pravěkého masakru

Místa hromadných vražd většinou nepatří mezi turisticky zajímavé lokality. To by ovšem nesmělo jít o vraždu více jak dva tisíce let starou a místo, které patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím u nás. Události, jež se kdysi odehrály v jeskyni Býčí skála, jsou navíc natolik záhadné, že dodnes vyvolávají vášnivé pře mezi historiky.

Moravský archeolog Jindřich Wankel považoval jeskyni za obřadní místo, podle nových průzkumů se zde ale pravděpodobně odehrálo brutální loupežné přepadení. Podle senzibilů je utrpení lidí v blízkosti Býčí skály dodnes cítit jako výrazně negativní energie. | © Jaroslav Dufek

Moravský archeolog Jindřich Wankel považoval jeskyni za obřadní místo, podle nových průzkumů se zde ale pravděpodobně odehrálo brutální loupežné přepadení. Podle senzibilů je utrpení lidí v blízkosti Býčí skály dodnes cítit jako výrazně negativní energie. | © Jaroslav Dufek

Moravský archeolog Jindřich Wankel v tom měl vcelku jasno. V roce 1871 narazil při průzkumu Býčí skály na prostor, který ho zaujal značným množstvím znetvořených lidských ostatků. Většina koster měla usekané ruce nebo hlavy a jednotlivé části lidských těl byly rozházené po celé ploše jeskyně. Vedle toho ovšem Wankel identifikoval i pozůstatky zdobeného vozu a kamenný stolec. Domníval se proto, že narazil na zbytky pravěkého obřadu, jehož součástí byly lidské oběti. Čtyřicet mladých dívek a otroků bylo podle něj bez milosti zavražděno, aby po smrti doprovázeli svého pána.

Utrpení lidí je podle senzibilů v blízkosti Býčí skály dodnes cítit jako výrazně negativní energie. K dávným událostem se také váže řada místních povídaček a pověr. Z jeskyně je údajně slyšet zpěv, výkřiky i volání. Za nejhlubší noci prý někdy její ústí opouštějí tiché průvody, které procházejí okolím a vracejí se za svítání. Novější historické průzkumy jsou nicméně k původní Wankelově teorii o pohřebním rituálu skeptické a nález na Býčí skále považují daleko spíš za důsledek dávného loupežného přepadení.

Podivně rozházené kostry nejsou jediné, které se na Býčí skále našly. Po dlouhá staletí byla jeskyně využívaná k náboženským rituálům, díky čemuž je pro archeology učiněným rájem. Za většinou místních nálezů byste se však museli vydat do přírodovědného muzea ve Vídni. Přímo k místu záhadné vraždy se dostanete v rámci dnů otevřených dveří, jejichž data jsou zveřejněna na webu správců jeskyně.

Býčí skála vstoupila i do dějin potápění. Mezi lety 1912–1913 se tu Ing. Günther Nouackh potápěl v tzv. Šenkově sifonu. Šlo o první "těžké" speleopotápění s uzavřeným dýchacím okruhem u nás, dost možná i v Evropě či na světě. Labyrint podzemních skalních chodeb je totiž obrovský a z velké části zatopený Jedovnickým potokem. Teprve v roce 1920 byl Šenkův sifon vyčerpán a na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála. Po druhé světové válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny ještě Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a v osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny další části jeskyně směřující proti toku potoka. | © V. Káňa, z archivu ZO ČSS 6-01 Býčí skála; www.byciskala.cz

Býčí skála vstoupila i do dějin potápění. Mezi lety 1912–1913 se tu Ing. Günther Nouackh potápěl v tzv. Šenkově sifonu. Šlo o první "těžké" speleopotápění s uzavřeným dýchacím okruhem u nás, dost možná i v Evropě či na světě. Labyrint podzemních skalních chodeb je totiž obrovský a z velké části zatopený Jedovnickým potokem. Teprve v roce 1920 byl Šenkův sifon vyčerpán a na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála. Po druhé světové válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny ještě Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a v osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny další části jeskyně směřující proti toku potoka. | © V. Káňa, z archivu ZO ČSS 6-01 Býčí skála; www.byciskala.cz

K dávným událostem se váže mnoho pověr a povídaček. Pro novodobé dobrodruhy, zdolávající podzemní labyrinty chodeb i skalní stěny v okolí Býčí skály, ale platí, že kdo se bojí, nesmí do lesa. | © Jaroslav Dufek

K dávným událostem se váže mnoho pověr a povídaček. Pro novodobé dobrodruhy, zdolávající podzemní labyrinty chodeb i skalní stěny v okolí Býčí skály, ale platí, že kdo se bojí, nesmí do lesa. | © Jaroslav Dufek

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím