0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Střední Čechy – jih

Záhada štěchovického pokladu

Záhada štěchovického pokladu

V pondělí 11. února 1946 začala skupina amerických agentů s pomocí německého zajatce Güntera Achenbacha prohledávat svah nad štěchovickou přehradou. Po dvou dnech slavili úspěch. Ze staré důlní štoly se jim podařilo vynést 32 dřevěných beden, které sem na konci druhé světové války ukryli prchající nacisté.

Když se o nálezu dozvěděla československá vláda, poslala do Spojených států oficiální protestní nótu a požádala o navrácení všeho, co se u Štěchovic našlo. Obsah tajemných beden byl trochu zklamáním. Američané patrně prahli po tajných nacistických plánech na výrobu moderních zbraní, namísto toho bedny obsahovaly „jen“ část archivu státního ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka s popisem plánů na germanizaci českého národa. Ty pak následně posloužily jako důkazní materiál při Frankově soudním procesu.

Podivné okolnosti kolem objevu však daly vzniknout řadě fám a mýtů. Co když si Američané některé bedny nechali? Ale hlavně: co když zapomenuté štoly kolem Štěchovic ještě nevydaly všechna svá tajemství? Neskončila nakonec někde v cípu mezi Vltavou a Sázavou zásilka nacistického zlata, která se za nevyjasněných okolností ztratila při cestě z Berlína v dubnu 1945? Tyto otázky dodnes budí ze sna nejednoho historického nadšence, tak třeba krušnohorský rodák Helmut Gaensel v okolí pátrá po bájném „štěchovickém pokladu“ s přestávkami už od 60. let minulého století.

Legendární kraj trampů a chatařů pod Štěchovickou přehradou je dodnes oázou klidu a pěší turistiky kousek od hlavního města. | © Eva Kořínková

Legendární kraj trampů a chatařů pod Štěchovickou přehradou je dodnes oázou klidu a pěší turistiky kousek od hlavního města. | © Eva Kořínková

Úvaha o tom, že někde v lesích kolem obcí Hradištko, Teletín či Třebsín leží zapomenuté nacistické dokumenty nebo předměty, je ale vlastně docela oprávněná. Během války tady totiž vzniklo nové vojenské cvičiště pro elitní jednotky SS, kvůli němuž bylo nuceně vysídleno osm vesnic s více jak dvaceti tisíci obyvateli. Mosty přes Vltavu a Sázavu obsadily hlídky a vstup do oblasti byl přísně zakázán. V Hradištku dokonce vznikl koncentrační tábor, kde v nelidských podmínkách přežívali nuceně nasazení pracovníci či političtí vězni, kteří pracovali na budování zázemí cvičiště. Řada z nich zahynula během dubnového řádění nacistů roku 1945, kdy se esesáci ve strachu z blížící se Rudé armády snažili zamést stopy po svých činech.

Rozloha území, které nacisté nuceně vysídlili kvůli zřízení vojenského cvičiště, byla 44 000 ha. Z počtu 29 831 se do 1. dubna 1944 vystěhovalo 17 647 obyvatel, zbylí zůstali na pomocné práce. I jim byl však majetek vyvlastněn a dostali přidělené nové bydliště. Na naučné stezce Vystěhované Hradištko je na připomínku obětem nuceně nasazených politických vězňů postaven malý pomníček. | © Eva Kořínková

Rozloha území, které nacisté nuceně vysídlili kvůli zřízení vojenského cvičiště, byla 44 000 ha. Z počtu 29 831 se do 1. dubna 1944 vystěhovalo 17 647 obyvatel, zbylí zůstali na pomocné práce. I jim byl však majetek vyvlastněn a dostali přidělené nové bydliště. Na naučné stezce Vystěhované Hradištko je na připomínku obětem nuceně nasazených politických vězňů postaven malý pomníček. | © Eva Kořínková

Někdejší armádní prostor dodnes připomínají drobné betonové stavby, základy po válce zbořených budov, nevábně vyhlížející vstupy do jeskynních chodeb, ale třeba i slepé rameno Vltavy ve Štěchovicích, kde vojáci nacvičovali stavbu mobilních mostů. Za příběhy z této nedávné, temné minulosti vás zavede osm kilometrů dlouhá naučná stezka Vystěhované Hradištko, kterou obyvatelé obce otevřeli přesně sedmdesát let ode dne, kdy museli kvůli německým vojákům opustit své domovy.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím