0 1 2 3 4 další příběhy
v destinaci

Poodří – Moravské Kravařsko

Naše dobrá hraběnka

Naše dobrá hraběnka

Těžké životní zkoušky vedly osud hraběnky Marie Walburgy z Waldburg-Zeilu až k titulu "první dámy evropského osvícenství". Přestože byla pro mnohé inspirací, setkala se s nepochopením své doby a místo slávy a obdivu strávila konec života tichým rozjímáním.

V pondělí 17. dubna 1786 se u zámku v Kuníně začaly srocovat davy lidí a všichni byli zvědaví na tu velkou bílou věc, kterou přivezl hrabě Klement Alois z Truchsess-Waldburg-Zeilu až z Německa. Stali se tak svědky druhého pokusu o vypuštění horkovzdušného balónu na Moravě, pokusu nutno dodat velmi neúspěšného. Přes nepřízeň počasí totiž nehodlal hrabě publikum připravit o nevšední zážitek a po několika pokusech, kdy balon potrhal ostrý vítr, se mu podařilo se skutečně vznést. Jeho let však skončil krátce na to v koruně blízkého stromu. Ten se vzňal, od něj rychle i střecha a oheň se bleskově šířil a poničil mnoho zámeckých budov, sýpky a další hospodářská stavení. Samotný zámek unikl jen díky nasazení všech shromážděných. Tato událost však byla i přes nezpochybnitelný historický význam jen drobnou epizodou v historii zámku, který měl později vstoupit do dějin něčím mnohem významnějším.

Roku 1786 se Kunín zapsal do historie poprvé, když se hrabě Klement Alois z Truchsess-Waldburg-Zeilu, po vzoru bratří Montgolfierů, pokusil o jedno z prvních vzlétnutí horkovzdušného balónu na Moravě. Mnohem významnější epizodu zámku však měla o něco později na svědomí jeho manželka.

Roku 1786 se Kunín zapsal do historie poprvé, když se hrabě Klement Alois z Truchsess-Waldburg-Zeilu, po vzoru bratří Montgolfierů, pokusil o jedno z prvních vzlétnutí horkovzdušného balónu na Moravě. Mnohem významnější epizodu zámku však měla o něco později na svědomí jeho manželka.

Nejslavnější éra kunínského panství měla jinou hlavní postavu – byla jí manželka neúspěšného vzduchoplavce, Marie Walburga z Waldburg-Zeilu. Po tragickém úmrtí jejich tří malých dětí se ale manželství rozpadlo, hrabě v roce 1788 i s posledním synem opustil zámek a hraběnka zůstala sama. Mladá opuštěná žena propadala nejprve depresím a dokonce pomýšlela na sebevraždu, K životu ji nakonec přivedla myšlenka, kterou jí údajně vnuknul kdosi ze zednářské lóže, totiž proměnit zámek ve vzdělávací ústav. Novému poslání pak hraběnka zasvětila svůj další život.

Návštěvníci kunínského zámku mohou dnes obdivovat barokní architekturu podle návrhu rakušana Johanna Lucase von Hildebrandta (jedinou zámeckou stavbu slavného architekta v Českých zemích), historické sbírky, zámeckou školu i krásnou zámeckou zahradu s velkolepými letními duby i zajímavými srůsty různých dřevin. | z archivu MSK

Návštěvníci kunínského zámku mohou dnes obdivovat barokní architekturu podle návrhu rakušana Johanna Lucase von Hildebrandta (jedinou zámeckou stavbu slavného architekta v Českých zemích), historické sbírky, zámeckou školu i krásnou zámeckou zahradu s velkolepými letními duby i zajímavými srůsty různých dřevin. | z archivu MSK

Kunínská škola, byla v mnoha ohledech opravdu výjimečná. Mohly se zde vzdělávat děti všech sociálních skupin, vedle sebe tu studovali Češi, Němci, Židé, katolíci, evangelíci, od dětí poddaných až po děti šlechticů. Poprvé zde byl zaveden tělocvik a gymnastika v zámeckém parku. Poprvé zde bylo uskutečněno veřejné očkování proti neštovicím. Vyučovaly se cizí jazyky, ale také hudba. Nejslavnějším žákem, který prošel vzdělávacím ústavem hraběnky Marie Walburgy, byl František Palacký, rodák z nedalekých Hodslavic, který navštěvoval zámeckou vzdělávací školu tři roky.

Počínaní Marie Walburgy bylo ale ve své době vnímáno velmi rozporuplně. Přes prsty se na ni dívali její příbuzní i katoličtí duchovní a poměry na zdejší škole navíc nebyly vůbec v souladu s oficiální doktrínou rakouského školství. To se hraběnčině škole nakonec stalo osudným. Rozhodnutím knížete Metternicha by vzdělávací ústav zrušen a hraběnka nesla konec svého celoživotního díla velmi těžce. Ačkoli ji mnozí titulují honosným označením „první dáma evropského osvícenství“, na Kravařsku se na ni dodnes vzpomíná hlavně jako na ženu, která se zcela vymykala představě urozené šlechtičny a místní jí říkali “naše dobrá hraběnka“.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím