0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Český les

Jak omládnout i bez plastické chirurgie

Jak omládnout i bez plastické chirurgie

„Máte-li kde starou pannu škaredou a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni Vám ji přemelou,“ doporučoval Jan Neruda v Humoristických listech v roce 1879. K uším slovutného novináře a literáta se tehdy dostala zpráva o podivném mlýnu, který Kolovečtí už několik let používali k omlazování starých žen.

Již od nepaměti se lidstvo pokouší najít zázračný prostředek na věčné mládí. O co se bezvýsledně pokoušeli alchymisté s elixírem mládí celá staletí, podařilo se roku 1863 v malebném chodském městečku Koloveč. | © Petr Veselý, povetrnik.cz

Již od nepaměti se lidstvo pokouší najít zázračný prostředek na věčné mládí. O co se bezvýsledně pokoušeli alchymisté s elixírem mládí celá staletí, podařilo se roku 1863 v malebném chodském městečku Koloveč. | © Petr Veselý, povetrnik.cz

Podnětem pro vznik kuriózního vynálezu byla hospodská sázka o to, kdo ze dvou hrdých kolovečských mužů dřív zprovozní parní mlýn. Zatímco mydlář Jakub Šperl tou dobou zrovna dokončoval nový mlynářský závod a výzvu vzal se vší vážností, vynálezce a šprýmař Matěj Černý vše pojal jako recesi. Přes noc si nechal sbít dřevěný vůz připomínající větrný mlýn, zapřáhl za něj dva koně a k překvapení masopustního průvodu, jenž zrovna obcí procházel, s ním vjel na ulici. Nápis na stroji hlásal Parní mlýn na přemílání starých bab v poměru 7:1 a Černý neváhal a přítomným jej hned předvedl. Jeho pomocníci k mlýnu svezli na trakařích přihlížející staré báby. Když jich bylo sedm, naházela je obsluha do násypky a stroj se spustil. Po asi desetiminutovém mletí vyšla z mlýna krásná mladá dívka. O vítězi sázky tím bylo rozhodnuto a užaslí diváci se dožadovali dalšího mletí. Nedostatek bab, které se mezitím ze strachu schovaly, ovšem další kratochvíle překazil.

Tak se zrodila kolovečská tradice „babomletí“, která dodnes ožívá vždy jednou za pět let o masopustním průvodu. Na jednu krasavici už ovšem není taková spotřeba stařen, protože – jak říkají místní – jsou dnešní baby docela zachovalé. Slavný mlýn představuje jednu z hlavních atrakcí kolovečského Muzea techniky a řemesel. To nicméně stojí za návštěvu i z jiných důvodů. S více než sedmi tisícovkami exponátů jedno z největších muzeí svého druhu u nás představuje práci hodinářů, sedlářů, korýtníků, šindelářů, dráteníků, slaměnkářů a mnohých dalších a přibližuje tradiční život chodského kraje. Živou součástí této tradice je funkční hrnčířská dílna rodiny Volfů, která už od roku 1785 vyrábí originální lidovou keramiku.

Více než sedm tisíc exponátů dělá z kolovečského Muzea techniky a řemesel jedno z největších muzeí svého druhu u nás. | © Eva Kořínková

Více než sedm tisíc exponátů dělá z kolovečského Muzea techniky a řemesel jedno z největších muzeí svého druhu u nás. | © Eva Kořínková

Muzeum představuje tradiční řemesla a život chodského kraje i techniku a nástroje nedávné historie. | © Eva Kořínková

Muzeum představuje tradiční řemesla a život chodského kraje i techniku a nástroje nedávné historie. | © Eva Kořínková

Kromě velkého množství exponátů je v muzeu k vidění 50 kompletních dílen a řemeslných krámků. Je otevřeno po celý rok, 7 dní v týdnu – v zimních měsících jen na zavolání. Pan Volf vám ale po domluvě muzeum rád otevře a provede vás svým královstvím. | © Eva Kořínková

Kromě velkého množství exponátů je v muzeu k vidění 50 kompletních dílen a řemeslných krámků. Je otevřeno po celý rok, 7 dní v týdnu – v zimních měsících jen na zavolání. Pan Volf vám ale po domluvě muzeum rád otevře a provede vás svým královstvím. | © Eva Kořínková

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím