0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

© Eva Kořínková

Český les

Za mlýnem z Jiráskovy Lucerny

Za mlýnem z Jiráskovy Lucerny

Rázovité Chodsko plné tajuplných míst a pověstí lákalo k četným pobytům Boženu Němcovou i Karla Jaromíra Erbena. Atmosféru drsného pohraničí promítl do svých románů zdejší rodák Jindřich Šimon Baar. Nikdo však svými díly neovlivnil naše představy o zdejší minulosti tak jako Alois Jirásek.

Procházky chodskou končinou, setkání s místními obyvateli i stovky hodin v domažlickém archivu přetavil literární klasik do románu Psohlavci, ale například i do čtvrtého dílu F. L. Věka. A krajina kolem Staňkova jej oslovila natolik, že do ní zasadil děj své Lucerny. Není se čemu divit, vždyť zelené svahy plné lučního kvítí, temné lesy i hráze blyštivých rybníků si o pohádkový příběh přímo říkají. A pranic nevadí, že legendu o povinnosti poddaných svítit své vrchnosti na cestu si Jirásek půjčil patrně z východních Čech.

„Již chápu, rozumím. Ten strom tu je city lidu, jeho úctou a věrností posvěcený. Nikdo se ho ve zlé vůli už ani nedotkniž! Hle, jak tuto lucernu rozbíjím, a tím na věčné časy ruším vaši poddanost, tak pravda je.“

(Alois Jirásek, Lucerna)

Po stopách dodnes oblíbeného dramatu vás provede třináct kilometrů dlouhá naučná stezka ze Staňkova do Osvračína, kterou můžete zdolat pěšky nebo na kole. Potkáte na ní zříceninu hradu Lacembok, údajný předobraz pro Jiráskův Lesní zámeček, zachovalý mlýn Paseka, v němž děj Lucerny začíná, i starobylé lípy nad Hlohovou. Není těžké uvěřit, že jedna z nich mohla být útočištěm pro mlynářovu schovanku Haničku i ohniskem sporu mezi vesničany a zlým správcem. Výlet můžete zakončit v nedalekém Horšovském Týně, kde v Jiráskově době sídlila místní vrchnost, knížata z Trauttmansdorffu. Týnský zámek patří mezi nejlépe dochované renesanční památky u nás a jeho malá jídelna ukrývá nevídanou technologickou raritu – dodnes funkční Edisonovy žárovky z roku 1906. Najdete tu také expozici věnovanou baronce Mitsuko Coudenhove-Kalergi, první Japonce, která se provdala do Evropy. Ta ovšem na zámku nikdy nebydlela – domovem jí byly nedaleké Poběžovice, odkud se do Týna dostala její pozůstalost. Za pozornost jistě stojí také přilehlý park s vyhlídkovou věží, která za pěkného počasí láká k večerním procházkám.

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím