0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 další příběhy
v destinaci

© Jakub Švejkar, archiv seriálu Lovci zážitků

Zlín a Luhačovice

Baťův mrakodrap

Baťův mrakodrap

Původní správní budově Baťových závodů se přezdívá „zlínský mrakodrap“. Dnes je její výška sice stále úctyhodná, ale ve srovnání se současnými kancelářskými budovami ta zlínská zaostává, i když se kdysi pyšnila druhým místem mezi evropskými výškovými necírkevními stavbami. V čem ale většinu z těch dnešních hravě strčí do kapsy, je elegance a umělecký výraz. Cihlová fasáda členěná průběžnými vzhůru ubíhajícími sloupy betonového skeletu působí i po mnoha letech velkolepě.

Zlínský mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936 až 1938 jako sídlo ředitelství své firmy. Budovy v Baťově závodě byly číslovány podle amerického systému, první číslice označovala vždy řadu ve směru od východu k západu a druhá číslice její místo v ose od jihu k severu. Číslo 21 je tedy přesnou souřadnicí v rastru ulic. Při stavbě mrakodrapu se uplatnil tak jako u dalších staveb tzv. zlínský modul o velikosti 6,15 × 6,15 metrů, v tomto případě však celá budova narostla do tehdy opravdu úctyhodné výšky 77,5 metrů a čítá přesně sedmnáct pater. V Evropě byl vyšší již jen palác Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách, a to o celých deset metrů. Pro srovnání ovšem dodejme, že nejvyšší budova tehdejšího světa i tu největší evropskou překonávala o takřka celé tři stovky metrů. Newyorský Empire State Building měří totiž přesně 381 metrů.

spustit video
Lovci zážitků

Rychlá byla i výstavba mrakodrapu, a to hlavně díky promyšlenému technologickému postupu a již zmiňovanému baťovskému modulu. Uvádí se, že ke vztyčení celého železobetonového skeletu stačilo čtyřiceti dělníkům a čtyřem jeřábům pouhých sto šedesát dní. Plně dokončena byla celá budova za dva roky od položení základů a na svou dobu se pyšnila i velmi vyspělým vnitřním vybavením – zónovou klimatizací se samočinnou regulací, výtahy s odstupňovanou rychlostí, vlastní potrubní poštou a moderní telefonní ústřednou. Největší raritou budovy je ředitelská kancelář ve výtahu. Tato pojízdná místnost o rozměrech 5 × 5 metrů byla vybavena klimatizací, tekoucí teplou i studenou vodou a telefonní ústřednou. Často se tvrdí, že výtah měl sloužit k rychlým přepadovým kontrolám zaměstnanců, pravda je však taková, že měl spíše usnadnit porady s vedoucími na jednotlivých patrech. Sám J. A. Baťa si ale vzhledem k datu dokončení kanceláře na podzim roku 1939 již všech jejích vymožeností nestihl užít.

Jan Antonín Baťa ve své knize Těžké časy píše, že se vyšším manažerům nechtělo vstupovat do obrovského paláce, a tak na radu Vladimíra Karfíka a Antonína Raymonda nechal vybudovat pojízdnou kancelář, která měla zrychlit komunikaci s pracovníky v celé budově. | z archivu seriálu Lovci zážitků

Jan Antonín Baťa ve své knize Těžké časy píše, že se vyšším manažerům nechtělo vstupovat do obrovského paláce, a tak na radu Vladimíra Karfíka a Antonína Raymonda nechal vybudovat pojízdnou kancelář, která měla zrychlit komunikaci s pracovníky v celé budově. | z archivu seriálu Lovci zážitků

V budově najdeme kromě Baťova výtahu čtyři rychlovýtahy, páternoster, nákladní výtah a jeden výtah určený jen pro hosty. Celou budovou prochází hlavní schodiště se 439 schody. | z archivu seriálu Lovci zážitků

V budově najdeme kromě Baťova výtahu čtyři rychlovýtahy, páternoster, nákladní výtah a jeden výtah určený jen pro hosty. Celou budovou prochází hlavní schodiště se 439 schody. | z archivu seriálu Lovci zážitků

Se zřízením krajů začátkem našeho století bylo rozhodnuto o rekonstrukci celé budovy, která proběhla mezi lety 2003 a 2004. Od té doby v jednadvacítce sídlí úřad Zlínského kraje a finanční úřad. Úzkostlivě se dbalo na to, aby zůstalo zachováno, případně bylo obnoveno vše původní, což vyneslo autorům a investorovi ocenění Grand prix Obce architektů ve své kategorii.

V šestnáctém patře byla částečně obnovena střešní zahrada, odkud je nádherný výhled na celé město i kopce v jeho okolí. Na jih odtud, hned za hlavní silnicí, leží Letenské předměstí s cihlovou zástavbou tzv. Baťových domků, které pro své dělníky nechal vystavět ve 30. letech 20. století. Skupinové prohlídky včetně možnosti projet se Baťovým výtahem zajišťuje nedaleké obuvnické muzeum. | © Vladimír Kubík, CzechTourism

V šestnáctém patře byla částečně obnovena střešní zahrada, odkud je nádherný výhled na celé město i kopce v jeho okolí. Na jih odtud, hned za hlavní silnicí, leží Letenské předměstí s cihlovou zástavbou tzv. Baťových domků, které pro své dělníky nechal vystavět ve 30. letech 20. století. Skupinové prohlídky včetně možnosti projet se Baťovým výtahem zajišťuje nedaleké obuvnické muzeum. | © Vladimír Kubík, CzechTourism

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím