0 1 2 3 4 5 6 7 8 další příběhy
v destinaci

z archivu jízdárny Světce

Český les

Budovatelské sny generála Windischgrätze

Budovatelské sny generála Windischgrätze

Kníže Alfred Windischgrätz bude kvůli událostem roku 1848 už asi navždy patřit mezi nejzápornější postavy českých dějin. Nic na tom, že během pražských nepokojů přišel za dodnes nevyjasněných okolností o manželku a málem i nejstaršího syna. Ani na tom, že tvrdý postup proti navazujícím bouřím ve Vídni a Budapešti ukončil jeho politickou i vojenskou kariéru a prakticky ze dne na den učinil z obávaného vojenského velitele zlomeného muže. To, že nechal během červnového revolučního kvasu ostřelovat Prahu z děl, už Češi Windischgrätzovi neodpustí. Vydáte-li se ovšem do okolí Tachova, možná se váš pohled na nepopulárního generála aspoň trochu změní.

Výpravu po stopách Windischgrätzů doporučujeme začít v expozici tachovského zámku, jenž se na konci 18. století stal jejich hlavním sídlem. Seznámíte se tu nejen s životními osudy nejdůležitějších představitelů rodu, ale i s tím, jak se v době jejich správy ve městě žilo. Právě za časů Alfreda Windischgrätze zažíval Tachov nebývalý rozvoj, k němuž nepochybně přispělo i vysoké postavení vojenského velitele u císařského dvora. Windischgrätz se zasloužil o výraznou přestavbu zámku, na kterou prý osobně dohlížel, i o úpravu kostela sv. Václava, kde nechal vybudovat rodinnou hrobku. Jeho hlavní pozornost ovšem poutala nenápadná usedlost Světce v údolí řeky Mže. Od zámku se sem nejlépe dostanete po turistické značce, která prochází tzv. Knížecí alejí – stromořadím tří set dubů, javorů, kaštanu a lip, jež nechali Windischgrätzové vysázet počátkem 19. století.

V roce 1860 musela být budova jízdárny zjevením. Úžasně promyšlený projekt v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby, dispoziční řešení je ale zcela podřízeno účelu. Byla tu kovárna, sklady, uhelny, byt kováře, v patrech se nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje. Stavba je dlouhá 60 metrů, široká 52 metrů a vysoká 26,3 metru. Jen samotná hala má rozměr 20 x 40 metrů a je opatřena velice pozoruhodný krovem. | © sius

V roce 1860 musela být budova jízdárny zjevením. Úžasně promyšlený projekt v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby, dispoziční řešení je ale zcela podřízeno účelu. Byla tu kovárna, sklady, uhelny, byt kováře, v patrech se nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje. Stavba je dlouhá 60 metrů, široká 52 metrů a vysoká 26,3 metru. Jen samotná hala má rozměr 20 x 40 metrů a je opatřena velice pozoruhodný krovem. | © sius

Světce knížete naprosto uhranuly. Na konci 50. let 19. století zde nechal zbudovat unikátní novorománskou jízdárnu, po vídeňské druhou největší na starém kontinentu. Přirozenost, s níž stavba skloubila prvky průmyslové architektury s potřebami aristokracie, vyvolávala ve své době nadšení. Dvacáté století však pro tento skvost takové pochopení nemělo a po dlouhých letech chátrání se dokonce objevily návrhy jej zbourat. Teprve v roce 2000 začala dlouhá a náročná rekonstrukce, díky níž si dnes budovu můžete vychutnat v její původní kráse.

Jízdárnou nicméně Windischgrätzovy plány nekončily. Ze Světců se podle něj mělo stát nové reprezentační sídlo rodu, které by se vyrovnalo jihočeské Hluboké nebo moravské Lednici, a na pozůstatcích někdejšího kláštera Paulánů proto začal stavět monumentální novorenesanční zámek. Dotáhnout tento projekt se mu však už nepodařilo a pro jeho následovníky nebyl zajímavý. V lese vedle obnovené jízdárny tak k nebi ční jen obnažené klenby – jako smutný pomník muže, jenž chtěl od života příliš mnoho.

Dnes jsou pro návštěvníky Světců zjevením nedaleké trosky kláštera Paulánů. Zarostlé vegetací ční k nebi zbytky obří stavby, která se měla stát pomníkem Alfreda Windischgrätze. | © sius

Dnes jsou pro návštěvníky Světců zjevením nedaleké trosky kláštera Paulánů. Zarostlé vegetací ční k nebi zbytky obří stavby, která se měla stát pomníkem Alfreda Windischgrätze. | © sius

Nedaleko osady Světce vyrostla v roce 2014 pozoruhodná ocelová rozhledna ve tvaru přesýpacích hodin. Po celý rok máte možnost vystoupat po 144 schodech a pokochat se z výšky 25 metrů výhledem na Tachov, Šumavu, Český i Slavkovský les. | © sius

Nedaleko osady Světce vyrostla v roce 2014 pozoruhodná ocelová rozhledna ve tvaru přesýpacích hodin. Po celý rok máte možnost vystoupat po 144 schodech a pokochat se z výšky 25 metrů výhledem na Tachov, Šumavu, Český i Slavkovský les. | © sius

Zobrazit detail

Zavřít

Interakce s mapou Zavřít mapu

Integrovaný operační program Evropský fond pro regionální rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím