Osobnosti

Největší géniové baroka

Každá doba velkých změn si žádá velké osobnosti – a české baroko takové osobnosti mělo nejen mezi umělci, ale i mezi politiky, duchovními a v dalších oblastech společenského života. Nejviditelnější odkaz po sobě zanechali barokní architekti, jimž 17. a 18. století dalo mimořádnou možnost proměnit tvář českých měst i venkovské krajiny. Jejich paláce, chrámy, zámky, poutní areály, ale i menší venkovské kostelíky dodnes ohromují svou monumentalitou, složitou kompozicí a bohatou sochařskou a malířskou výzdobou.

Ti nejschopnější jako Carlo Lurago, Jan Blažej Santini-Aichel nebo Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové dokázali všechny tyto složky dokonale využít a harmonicky propojit v působivý celek. Zejména kostely vnímali bez přehánění jako živoucí organismy, které dokázali rozpohybovat důmyslnou hrou světel a stínů tak, že v různých fázích dne i z různých úhlů pohledu pokaždé zprostředkovávají nový, jedinečný zážitek.

Světlo a pohyb se ostatně staly určujícím prvkem i pro barokní malíře a sochaře. Mistři štětce Karel Škréta nebo Petr Brandl osvětlovali postavy svých rozměrných pláten kužely světla, aby podtrhli tajuplnou atmosféru a dramatičnost zachycených scén. A zruční sochaři jako Matyáš Braun, Maxmilián Brokoff či Ignác Platzer dokázali do svých plastik dostat náboženskou symboliku, silné emoce i dynamické napětí.

Mezi génii barokní doby má své místo také kontroverzní vojevůdce Albrecht z Valdštejna. I válečnictví je ostatně někdy považováno za umění a Valdštejn v něm byl zběhlý natolik, že zatímco italští barokní architekti, které pozval do Čech, proměňovali krajinu jeho jičínského panství, on a jeho soukromá armáda přepisovali politickou mapu Evropy. Valdštejnův dramatický příběh skvěle vystihuje chaotickou dobu počátků českého baroka. Za jeho jednotlivými střípky můžete vyrazit do Českého ráje, do Prahy nebo západočeského Che­bu.

Barokní příběhy

Barokní výlety

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Rozumím